Pes tahá na vodítku: co dělat a co si nekupovat

Tahání na vodítku je v Česku menší téma, než by člověk čekal, a je zajímavé, kam se ta poptávka místo toho přelila: k výcvikovému obojku. Ten se u nás hledá řádově víc než jakákoli otázka o tom, co s tahem dělat. Tak začneme tam a pak u toho, co funguje.

Co výcvikový obojek mění a co ne

Zařízení na krku mění následek. Pes zabere a stane se něco nepříjemného, takže zabere méně často. To je skutečný efekt a proto se ty obojky prodávají.

Co se nezmění, je důvod. Pes tahá, protože někam jde, a ty jsi věc, která mu v tom brání. Ten poměr, tedy jak moc chce dopředu proti tomu, jak moc mu to stojí za nepohodu, je jediné, na co zařízení působí. Když ta touha vzroste, protože se za rohem objeví kočka nebo jiný pes, poměr se překlopí zpátky a pes zabere i s obojkem na krku.

A pak je tu mechanika, která platí bez ohledu na názory: pes, který tahá, už na krk tlak nakládá sám. Cokoli, co k tomu přidá další tlak nebo bolest na tom samém místě, se s tím sečte. To není mravní argument, ale sčítání sil.

Kde tah opravdu začíná

Většinou ne na chodníku, ale za dveřmi. Pes, který u dveří dvě minuty poskakuje, zatímco se hledá vodítko a bota, vyjde ven už napůl mimo sebe, a od té chvíle se nic neučí, jen se odbrzďuje.

Nejúčinnější změna, kterou jde udělat hned dnes, se tedy odehraje ještě doma. Vodítko připni až ve chvíli, kdy pes stojí. Když se rozjede, sundej ho a odejdi do kuchyně. Za dvacet sekund to zkus znovu. První dva dny to zabere pět minut, potom pár sekund, a vycházka pak začíná od jiného čísla.

Směr je to, čím platíš

Pes tahá kvůli směru, ne kvůli rychlosti. Z toho vyplývá jediná technika, která u silného tahače opravdu funguje na ulici: když šňůra ztuhne, směr se změní.

Prakticky: pes se vytáhne dopředu, ty se otočíš a jdeš tři metry zpátky, klidně a bez slova. Pak se otoč a jdi znovu. Nejde o to psa potrestat, ale o to, že tah přestane být cesta dopředu a stane se z něj cesta zpátky. Pes to spočítá rychleji, než se čeká, a hlavně to spočítá i vzrušený pes, kterému slova v tu chvíli nedojdou.

Dvě podmínky, bez kterých to nefunguje. Musí to být pokaždé, protože jedna vycházka, kde se to nechá být, ukáže psovi, že tah někdy vede dopředu. A musí se to dělat na začátku vycházky, ne až po dvaceti minutách, protože do té doby už pes dostal deset odměn za tah.

Cesta od auta k brance cvičáku

Jestli chceš vidět svého psa tahat naplno, nemusíš nikam chodit. Stačí ta padesátimetrová cesta od auta k brance cvičáku, kde je za plotem dvacet psů. Většina majitelů tu vzdálenost přejde tak, že se psem doslova zápasí, a bere to jako nutné zlo.

Přitom je to nejlepší trénink, jaký se dá mít, protože jde o krátký úsek s jasným cílem a s velkou motivací. Vyjdi tři kroky, otoč se, jdi zpátky k autu, znovu. Poprvé se k brance dostaneš za deset minut a bude to trapné. Za tři týdny za dvě.

Co vybavení dělá

Nevyřeší to. Co může, je rozložit sílu, která tam už je: širší popruh roznese tah na větší plochu krku, takže pes, který se opírá, se opírá do většího kusu sebe. Na to jsou 38 mm Tacticalu v L a XL.

U psa, který tahá silně a denně, je ale rozumnější vzít na chození postroj a obojek si nechat na jméno a známku. Postroje nevyrábíme, takže tě posíláme jinam, a je to tak dobře: rozložit tah přes hrudník umí postroj lépe než jakýkoli obojek.

A jedna věc, která nic nestojí: vezmi si na vycházku krátké vodítko a ne samonavíjecí. U samonavíjecího se pes celou dobu opírá do pružiny, takže tahání je jeho normální stav ještě před tím, než se něco stane.

Co dělat na vycházce, kterou odložit nejde

Trénink je jedna věc a pes se musí vyvenčit i ve dnech, kdy na cvičení není nálada ani čas. Ty dva režimy je lepší od sebe oddělit než je míchat.

Cvičební vycházka je krátká, nudná a končí dřív, než pes zesílí. Provozní vycházka je ta, kde se prostě dojde tam, kam je potřeba, a v ní se netrénuje: vezmi postroj, pusť to z hlavy a nevyčítej si to. Co škodí, je třetí varianta, tedy vycházka, kde se člověk deset minut snaží a pak to vzdá, protože pes se z ní naučí, že vytrvalý tah nakonec projde.

Kdy to není o tahu

Když pes tahá jen k jiným psům nebo jen za rohem, kde je vždycky někdo, není to tah, ale reakce, a řeší se to jinak, přes vzdálenost. A když pes při tahu kašle nebo chrčí, patří ke veterináři, protože se nedívá na chování, ale na hrtan.

Zbytek je práce na pár týdnů a nejde k ní kupovat nic. Nejlepší investice do tahu je cvičitel, který pracuje pozitivním posilováním, a hodina jeho času je levnější než tři obojky.